Amritsar - neděle

17. prosince 2014 v 17:29 | Tereza Videnková
Včera jsme navštívily Amritsar na hranicích s Pákistánem.


Zde se nachází Golden temple - posvátné místo Sikhů (takoví ti hoši v turbanech). Vyrazily jsme před 6 hodinou ráno a po 9.hodině ranní jsme se blížily zastávce, kde jsme měly vystoupit z autobusu. V autobuse jsem se ptala jednoho Inda, kdy máme vystupovat. Nakonec nám pomohl i tak, že nám zařídil rikšu, aby nás neoškubali místní a nedali nám nejvyšší cenu. Jeho táta prý v 70tých letech byl na 6 měsíců v Československu. Rikšou jsme jely poprvé a zprvu jsme se bály, že vypadneme. Chudák pán se s námi nemohl pořádně ani rozjet. Nakonec jsme mu daly alespoň o 10 rupií víc.
Dovezl nás až před komplex, kde jsme si koupily malé šátky, jelikož do chrámu nesmíte vstupovat s odkrytou hlavou. Pomalu jsme šly blíž a odchytl nás policajt, který se nás ptal, ze které země přijíždíme. Odpovídáme, že z České republiky a jsme z Evropy. Pan policista nám ihned ochotně vysvětluje, kde si máme nechat boty, kudy máme jít, kudy projít a také, že si máme dát pozor, aby nás někdo neokradl, tedy, že máme mít všechny cennosti v dohledu oka. Loučíme se a jdeme si dát boty do úschovny. Dnes i ponožky. Je docela chladno a všecko je tu z mramoru. Zebe to.
Jdeme po chodníčku z koberce, který je mokrý a studený. Procházíme vodou, kde si očistíme nohy a vcházíme přes "bránu" k svatému jezírku. Uprostřed jezírka je zlatý chrám. Obcházíme jezírko, vidíme Sikhy, jak se omývají ve vodě. Noří se do ní. Pijí ji. Ve svaté vodě plavou velcí kapři.
Když jsme obešly celé jezero, šly jsme do Zlatého chrámu. (je opravdu pozlacený) Z venku je chrám do poloviny obložen mramorem. Květinové vzory, ptáci, lidé jsou tu v motivech vykládaní do mramoru drahými kameny. Vcházíme do chrámu, tady zpívají Sikhové písně a lidé se modlí. Když vylezete do vyšších pater, zde se také lidé modlí, ale sedí tu i vždy jeden hlavní člověk, který stále do kola čte jejich posvátnou knihu. Škoda, že se tam nesmělo fotit.
Pak už jsme odcházely s chrámu a před východem každý dostane sladkou kuličku rýže. Jako posvátné jídlo, dar od bohů, které se musí sníst. Bylo to dobré, sladké, alespoň jsme se najedly. Pak jsme šly ještě do dalšího chrámu, kde jsme při odchodu také dostaly kuličku. Aneb jak se najíst zadarmo. Pak jsme ještě šly kolem posvátného Buddhova stromu, či co.
Když jsme odešly z celého komplexu, prošly jsme přilehlé krámky, zašly jsme si na záchod. Záchody zde myjí vodou, takže zde je asi 1 cm vody všude a ty ženy v tom chodí bosé. Voda teče rovnou do záchodů, jelikož zde jsou turecké záchody. Vracíme se. Potkáváme opět pana policistu, ten nás směruje na zahrady, kde Britové postříleli tisíce Indů.

Když jsme byly v zahradách, tak se s námi opět chtěli všichni indové fotit. Zase jsme byly jako cvičené opičky. Urychleně beru mamku za ruku a odcházíme. Už mě to nebavilo. Pak už jdeme po cestě k autobusovému stanovišti. Po cestě si ještě kupujeme svaté obrázky bohů, šátky a já mám malou klíčenku s Ganéšou. Kupujeme si lístek na bus a odjíždíme ve 13:30. Zpět k Mehak přijíždíme až v 18:30. Zase jsme zbyly samy v autobuse s třemi chlapy. Vše dobře dopadlo a doma jsme se konečně pořádně najedly. BTW mě už je blbě z čehokoliv, co tu cítím, že vaří.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The world is a book and those who do not travel read only one page. - St.Augustyn
.