Taj Mahal a oslava včerejších narozenin

18. prosince 2014 v 15:56 | Tereza Videnková |  Usafiri live
Dnes jsme konečně oslavily s mamkou své včerejší narozeniny.


Mamka má 60 a já 18. Dnes jsme vstaly před 8, zašly na snídani v hotelu a šly do k taxíku. Ten nás zavezl ke vstupu do Taj Mahalu. Tady jsme si koupily lístky. V lístcích byly zahrnuty návleky na boty a pití. Také autobus, který nás zavezl přímo k hlavnímu vchodu na území Taj Mahalu, byl zahrnut v lístku, protože odtud to je ještě kilometr. V hlavním vchodě jsme prošly přes bezpečnostní bránu a prohledání, kde nám sebrali šátky z Amritsaru a stativy na moji kamerku. Musela jsem je zanést do úschovny v obchodě, jinak bych je už nikdy nedostala.
A vcházíme směrem od východní brány k hlavní bráně před Taj Mahalem. Už z dálky ho vidíme - sedmý div světa ve své bílé mramorové barvě. Tuhle nádheru postavenou z lásky velkého mogula Šáhdžahána k manželce Mahal, která zemřela při porodu jejich dítěte. Chce se mi brečet. Je to nádherný pohled.
Jdeme do hlavního mauzolea. Vše je vyřezáváno z mramoru a vysázeno polodrahokamy. Žasneme. Vycházíme z druhé strany a sedáme pod Taj Mahalem. Zase se s námi chtěli všichni fotit. Děti, staří, mladí… Všichni se s námi fotili. Už raději utíkáme pryč, už to zase začíná… Pak jsme šly okolo.
Potkáváme nádherně zelené papoušky, kteří mají v okolním opevnění hnízda. Malí mudrlanti (papoušci) se na nás koukali, když jsme na ně pískali. Pak jsme potkaly opice. Tlupu opic. Praly se, vybíraly si blechy, množily se, blbly. Jsme nadšené. Viděly jsme konečně opice normálně a né jen za jízdy z tuk-tuku, nebo autobusu.
Pak jsme odešly do zahrad Taj Mahalu. Zašly jsme i do muzea a pak si sedly v zahradě. Koukaly jsme na veverky. Ty tu mají tři pruhy na zádech - čím víc pruhů, tím víc adidas. Jsou všecky jak po kávě, jsou hrozitánsky rychlé. Sledujeme okolní stromy a psy vyhřívající se na sluníčku. Tady u Taj Mahalu už je větší množství bílých lidí, ale né tak moc.
4 hodiny v Taj Mahalu utekly rychleji, než jsme čekaly a vyrážíme k autu. Vycházíme a jdeme si pro věci, které nám předtím u kontroly sebrali. Koupili jsme si i slony. Nasedáme do autobusu a jedeme k taxíku. Nasedáme. Prý nás zaveze do restaurace, samozřejmě, že je to dopředu domluvené a je to drahé jak blázen, navíc tam nikdo není. Jdeme pryč. Veze nás tedy do hotelu a jdeme se najíst samy. U jednoho starého pána jíme placky a máme čaj. Za zády nám bučely krávy. Nebo spíš… Ony nebučí, ale dělají "OOOOMMMMMMMMMM". Pak jsme ještě vyrazily ke KFC, protože tady prostě nikde není maso. Tak jdeme alespoň, když máme ty narozeniny, na proklatě dobré kuře. Konečně jsme se dobře najedly. Kosti jsme daly místnímu toulavému pejskovi.

Pak už jsme šly na hotel. Odmítávajíce všechny "tuk-tukáře" a místní prodejce. Pohladily si kravičku a šly na hotel. Tady už píšu, dobrou noc J



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Láká vás Indie?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
The world is a book and those who do not travel read only one page. - St.Augustyn
.